Po skonceni nasi sametove revoluce jsem povazoval za prirozene, ze co nejdrive vznikne moralni Norimbersky tribunal nad zlociny komunistickeho rezimu v Ceskoslovensku. To se vsak z ruznych duvodu, ktere zde nebudu rozebirat, nestalo. Pozdeji jsem zacal psat o nutnosti takoveho tribunalu a registruji podobne clanky i u nekterych kolegu novinaru. Jenze fundamentalni otazka je, kdo by mohl v trestnim senatu ci v porote takoveho soudu zasedat?

Kdo ma u nas moralni pravo soudit moralni zlociny?

Oslovil jsem nekolik lidi, kteri maji urcity moralni kredit nejen u me, ale i u vetsiny nasi spolecnosti. Tito lide vsak povazuji soud nad komunismem za nemozny, neefektivni, zbytecny nebo kontraproduktivni. Sami nechteji soudit rezim, ktery jim osobne ublizil, coz je take jednim z dokladu jejich mravnosti.

Nemecti naciste prohrali druhou svetovou valku, soudili je vitezove z jinych narodu. Nas komunismus vsak vyhnil diky mezinarodni situaci a sve dlouhodobe neschopnosti. Nas nikdo "neosvobodil" ani "neokupoval", zadni "vitezove, kteri maji pravdu" k nam zvenci neprisli. Na systemu komunistickeho otrokarstvi jsme se svym zpusobem podileli vsichni: Nekdo jako otrokar, nekdo jako otrok. A otrok ve svem postaveni ucini casto veci, ktere by jako svobodny clovek nikdy neucinil, ani nemusel ucinit. Minimalne obcas se ohnout, sklonit a uklonit. Cest vyjimkam.

Co tedy muzeme delat? Pockat na dalsi nezatizene generace. A zatim, nez se sejde tribunal nasich deti a vnuku, zachovat svedectvi pro tento budouci soud.

Ano, muzeme byt svedky obzaloby!

Presne jak to rekl jeden byvaly clen Hitlerjugend v televiznim dokumentu "Hitlerovy deti": "Ten, kdo prezil, by se mel priznat ke sve hlouposti a priblizit tu dobu detem a vnukum."

Take ja jsem se priznal k vlastni hlouposti, kdyz jsem napsal o svem clenstvi v Brigade socialisticke prace. Dnes to ucastenstvi citim jako chybu, i kdyz ve sve dobe mi to az tak spatne nepripadalo. (Kdyz mi pripadlo, nasi BSP jsem v lete 1989 zrusil...) Mnoho slusnych lidi, ktere znam, bylo cleny ruznych spolecenskych organizaci, od (militaristickeho) Svazarmu (kde lepili letadylka ci pestovali kynologii, sbirali autoveterany neb radioamaterili), az po (esesmacky) Pionyr a (zbolsevizovane) odbory, na jejichz taborech vychovavali deti ve skautskem duchu... Obcansky se angazovali, ale prave proto byli nuceni urcitym pusobem kolaborovat s rezimem. Je nas hodne, tedy tech pres tricet let.

Napriklad reziser Jiri Menzel. Primo se nepodilel na zadnych svinstvech, tocil krasne filmy se skrytymi vyznamy, kterym jsme tak dobre rozumeli. Jen se sveho casu nechal zlomit k podpisu tzv. "Anticharty". Dnes se k tomu priznava, ale zda se, ze v tom zatim nevidi zadnou chybu. Chtel jen, aby mohl tocil ty filmy. Radeji on nez nejaka bolsevicka stvura. Ohnul se, ale stalo to za to...

Nacez se ozyva vitezoslavny krik - vidite, oni taky, oni, ty mravni opory naroda, od oskaroveho Menzela az po protirezimni Brontosaury, kteri zpivali sovetskym agentum na svetovem setkani "obrancu miru", cela herecka garnitura, ktera prosla estebackym serialem Major Zeman, vsichni umelci, kteri "mohli", a aby "mohli", nekdy ucinili cosi, cim se zaspinili, i kdyz nechteli... (Avsak zda se, ze nekteri i chteli.)

Je nas hodne, co nemuzeme byt soudci. Ale muzeme byt svedci - kdyz se ke sve hlouposti prizname, kdyz uzname, kde jsme ucinili chybu. A jako svedkum obzaloby nam za nase priznani muze byt odpusten trest. Zejmena kdyz mame polehcujici okolnosti a svou chybu jsme se snazili nejak odcinit. Miliony malych otroku museji mit moznost usvedcit sve otrokare.

Jeste jednu moznost maji svedkove pred soudem. Nemuseji svedcit proti sobe. Ovsem, aby byl svedek hodnoverny, je vhodne, aby se nejdriv vyznal ze svych vin: "Ano, byl jsem v SSM, ano, byl jsem v KSC, podepsal jsem to ci ono, myslel jsem, ze to jinak nejde, odpustte mi, ja uz to vickrat neudelam..."

To mi nekdy chybi, kdyz slysim ty rozhorlene hlasy a odsuzujici vyjadreni nekterych soucasnych demokratu. Prvotni priznani vlastnich vin. Ovsem pak by nemohli tak rvat.

Krom "kolaborantu" by meli mit moznost svedcit i primo "komunisticti zlocinci". Nekdo se drive ucastnil na instalaci zlocinneho rezimu, ale snazil se svoje pochybeni napravit - za vsechny jmenuji spisovatele a dramatika, nejdrive zaniceneho mladeznika, kovaneho komunistu a spolupachatele, pozdeji obrodnika a chartistu Pavla Kohouta. Ten svedectvi uz vydal v nekolika svych knizkach. Ke sve hlouposti se verejne priznal a lituje ji. Ale zase spousta jeho byvalych soudruhu o svem byvalem clenstvi a spoluucastenstvi na zlocinnem komunismu v padesatych letech radeji mlci - prave kvuli tomu, ze vidi, jak samozvani prokuratori to nechavaji "Pavkovi" sezrat. Ale pozor - i prokurator muze byt odsouzen, pokud byl kdysi zlocincem nebo kolaborantem.

Jediny, kdo nemuze byt odsouzen, je svedek!!!

Nakonec by mohl byt svedkem i Lubomir Strougal. Rozkosne bylo jeho vyjadreni, jak se mu nevyplatilo slapat na prsty "mocnym"... Komunisticky hodnostar, premier, ministr vnitra, tedy i sef StB, kdo uz mohl byt mocnejsi? At uz se dopustil jakychkoli nepravosti, v pripade, ze by chtel spolupracovat na ozrejmeni zlocinu komunismu, mel by i tento hlavoun byvaleho rezimu byt v kauzach, ve kterych bude ochoten svedcit proti svym byvalym soudruhum, osvobozen.

Mimochodem, Antona Malotha, vraha z terezinske Male pevnosti, usvedcil jeho kolega esesak! Vezni zadne dukazy nemohli mit, a krom toho, jiste byli podjati... Kdo jiny muze presvedcive svedcit proti zlocincum, nez jejich kolegove???

Takze, kolaboranti, odbojnici, komunisti, pionyri, esesmaci, beespaci, svazarmovci, sousede.